Upravit stránku

Vrt HV - Panenka

V letech 1913 – 1914 byl vyhlouben v areálu lázní 347,5 m hluboký vrt, ukončený patrně ještě v mořském cenomanu. Nedosáhl tedy podložních hornin. Vrtem byl v hloubce 330 – 347,5 m zjištěn hlavní přítok mineralizované vody, teplé 21 °C, při čemž počáteční tlak podzemní vody při ústí vrtu byl 3 atm s volným přetokem kolem 5 l/s. Později po 35 letech využívání klesl tlak na 2,2 atm a přetok ve výši 1 m nad terénem byla 1,25 l/s. Vrt byl pojmenován Panenka.

Podle rozborů z r. 1964 měla voda celkovou mineralizaci 1312 mg/l, teplotu v rozmezí 20,5 – 21 °C, typ vody byl Na – HCO3. V letech 1928 a 1942 byla silně korodovaná výstroj vrtu měněna. V důsledku poklesu vydatnosti přetoku vrtu a zvyšující se celkové mineralizaci bylo přistoupeno k vyhloubení nového vrtu, který by pokryl spotřebu vody v lázních.

 

Vrt HV - 1 Nová Panenka

Nový vrt HV – 1 Nová Panenka byl vyhlouben v letech 1967 – 1968. Vrt prošel celou mocností křídových sedimentů a byl ukončen v podloží cenomanu v hloubce 388 m. Napjatá voda byla navrtána v hloubce 337,7 m, po dosažení propustných pískovců mořského cenomanu. S prohlubováním vrtu se vydatnost volného přetoku zvyšovala až na 1 l/s. Současně však klesal přetok na původním vrtu Panenka z 1,25 l/s na 0,83 l/s.

Po vystrojení vrtu byl změřen výtlak podzemní vody cenomanu. Po 6 dnech se hladina ustálila ve výšce 6,1m nad terénem.

Podle chemických analýz odebraných vzorků vody bylo zjištěno, že se jedná o vodu, která náleží ryzímu typu Na – HCO3 s celkovou mineralizací v rozmezí 650 – 750 mg/l s obsahem volného CO2 55 – 75 mg/l a teplotou 21°C, jež nepatrně překračuje meznou hranici pro kriteria teplic. Zvýšené obsahy iontů Na a HCO3 lze vysvětlit stykem s alkalickými vyvřelinami na bázi křídy.

V současné době se celková mineralizace pohybuje v rozmezí 1060 až 1160 mg/l při obsahu volného CO2 kolem 90 mg/l, pH 7,1 – 7,3 což představuje slabě alkalickou reakci. Tvrdost vody je 2,35 °N tedy voda velmi měkká.

Teplota vody je v rozmezí 20,5 – 21°C. Chemický typ vody Na – HCO3 se zvýšeným obsahem floridů (5,5 mg/l).

 

Geologický profil území

Na podloží ordovických hornin je cenoman. Ten je zastoupen mořským cenomanem a sladkovodním cenomanem. Mořský cenoman je tvořen prachovci, jemnozrnnými pískovci, jílovitými pískovci s vložkami jílovců. Sladkovodní cenoman je tvořen prachovci, jílovci a pískovci. V nadloží cenomanských hornin je vivinuto souvrství turonu až po jeho nejsvrchnější partie.

Turonské sedimenty jsou tvořeny nepropustnými slínovci a jílovci. Celý komplex svrchnokřídých sedimentů je porušen tektonikou, která tak vytváří řadu různě velkých ker o nestejné výšce skoku.

 

Hydrogeologie území

Lázně Bohdaneč jsou založeny na hluboce zaklesnuté kře, kde výška skoku je cca 50 m. Zdá se, že výstup a tvorba proplyněných vod v tomto regionu je vázána na zlomový systém SZ – JV směru.

Všechny ověřené vrty s vysokou mineralizací a obsahem CO2 se nachází v blízkosti těchto zlomů ( Sezemice – mineralizace 6840 mg/l, CO2 1780 mg/l, Sopřeč 5380 mg/l a 880 mg/l, Oktaviánov 6050 mg/l a 1500 mg/l CO2).

Lázně Bohdaneč a vrt HV – 1 Nová Panenka jsou situovány do středu bohdanečské hluboce zakleslé kry, poměrně daleko od výstupových cest. Křídové sedimenty jsou v zájmovém prostoru kryty převážně labskými náplavy – písky, štěrkopísky. Dále jsou zde v menší míře zastoupeny váté písky a spraše.

Cenomanské horniny, ve kterých může vznikat souvislé zvodnění, neumožňují vzhledem ke své malé propustnosti výrazný pohyb podzemních vod. V důsledku relativně pomalého pohybu vody dochází k postupnému zvyšování mineralizace a zároveň i ke zvyšování teploty.

Cenoman je tu dotován přítokem ve směru úklonů křídových souvrství, hlavně z jihozápadního okraje pánve. Kromě toho je velikost přítoků omezena tektonickými liniemi s různým stupněm propustnosti, které pohyb vody ztěžují, případně až zamezují.

Zvýšená mineralizace podzemních vod je závislá v této části pánve na příronu CO2. Šíření CO2 a vlastní oběh podzemní vody v cenomanském souvrsví je značně ztíženo poměrně vysokým podílem jílovité frakce. Charakter minerální vody v prostoru Lázní Bohdaneč je ryzí alkalická kyselka. Podzemní voda má zde mírně zvýšenou teplotu v závislosti na geotermickém stupni a možnosti komunikace s postvulkanickými centry v oblasti.

 

Význam a vlastnosti fluoridů

Koncentrace fluoridů v povrchových vodách bývá obvykle malá a činí jen setiny až desetiny mg/l. To se týká i většiny podzemních vod. Karlovarské minerální vody obsahují průměrně asi 2 mg/l a v mořské vodě je kolem 1,3 mg/l. Fluor má ve vodách zvláštní hygienický význam zejména ze stomatologického hlediska.
Potrava je na fluor poměrně chudá s výjimkou čaje, mořských ryb a některé zeleniny. Potřeba fluoru pro lidský organismus by proto měla být kryta především fluoridy v pitné vodě.

Zdravotní poruchy se mohou dostavit jak při nedostatku, tak i při nadbytku fluoridů v pitné vodě.Větší koncentrace fluoridů způsobují chronické onemocnění zvané fluoróza, které se projevuje skvrnami na zubech a v těžkých případech i změnami v kostech jako je kalcifikace a osteoskleróza.

Proto vyhl. 376/2000 Sb. kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah a četnost její kontroly limituje koncentraci fluoridů v pitné vodě hodnotou 1,5 mg/l. Protože vliv fluoridů na lidské zdraví závisí na množství vody, kterou člověk vypije, doporučuje Světová zdravotnická organizace optimální koncentrace fluoridů v pitné vodě odstupňované podle ročního průměru maximálních denních teplot vzduchu pro střední Evropu v rozmezí 0,8 až 1,5 mg/l.

Fluoridování vody doporučila Světová zdravotnická organizace v roce 1969 pro všechny členské státy.