Upravit stránku

Ložisko Libišany

Popis ložiska

Prozkoumaná část ložiska se nachází v katastru obce Libišany asi 7 km JZ od Hradce Králové a asi 15 km SV od Lázní Bohdaneč. Celková výměra ložiska je 42,432 ha. Nadmořská výška lokality je 226 - 227 m.

Jde o staré řečiště Labe, vyhloubené v opukách, tvořících přes 300 m mocné souvrství, uložené na pískovcích s napjatou vodou. Slatina v něm tvoří až 250 cm mocnou povrchovou výplň, uloženou na 20 až 80 cm mocné vrstvě jílů, místy písčitých a uložených na terasových náplavách písků a štěrků.

 

Hydrologické a klimatické poměry na lokalitě

Počátkem tvorby slatiny nebyla hladina podzemní vody stejně vysoko jako dnes. Podle vrstevnic podloží ložiska, které i jako odstavené řečiště bylo odtoké, byla hladina většinou nízká a kolísala. Stoupala současně až se vznikajícími vrstvami slatiny.

Slatiniště je nyní napájeno podzemní a dešťovou vodou. Roční průměr srážek v Lázních Bohdaneč je 680 mm a průměrná roční teplota 8,8 °C. Kontrola hladiny podzemní vody je pravidelně prováděna měřením pomocí monitorovacího vrtu, umístěného v jižní části lokality. Výška hladiny podzemní vody v místě vrtu se pohybuje přibližně na 80 – 125 cm od zhlaví vrtu, tzn. 6 – 51 cm pod okolním terénem.

Mocnosti a vhodnost použití peloidu pro balneoterapii

Peloid ložiska Libišany lze zařadit mezi rašeliny slatinné zemité prosté až jako rašelinné zeminy.

 

Ložisko Rozkoš

Popis ložiska

Ložisko Rozkoš se nachází v katastru obce Lázně Bohdaneč, podél státní silnice Lázně Bohdaneč – Hradec Králové. Výměra ložiska do nulové hranice peloidu je 23,742 ha. Nadmořská výška lokality je 217 – 220 m. Vznik a vývoj těchto slatin byl v úzkém vztahu k utváření se toku Labe.

Rozsáhlý křídový útvar svým měkkým podkladem umožnil labskému toku vytvoření širokého údolního dna, jehož spád byl velmi nepatrný. Po zanešení původního toku si tato řeka nacházela vždy nové řečiště. Vlastní ložisko patří k mírně zvlněným polabským rovinám, které byly přetvořeny labskými nánosy. V místech s menším vodním spádem vznikly po ustoupení labského toku a Opatovického potoka nynější labské terasy čistého říčního písku.

V dalším období, patrně změnou klimatu, se změnily vodní poměry a na vrstvy středně zrnitého písku byly nanášeny částice jemnější, složené z hlinitých a jílovitých substancí. Toto prostředí bylo velmi vhodné pro vzrůst a vývoj mokřadní vegetace. Zbytky této odumřelé vegetace vytvořily rašelinové vrstvy, které dnes nalézáme pod většími či menšími vrstvami překryvů a přeplavů.

Slatina netvoří ucelené ložisko, táhne se pruhovitě a ze základního prostoru vybíhají nepravidelné výběžky, které vznikly patrně zarůstáním bývalých toků a tůní.

Hydrologické a klimatické poměry na lokalitě

V minulosti bylo vybudováno v okolí Bohdanče rybniční hospodářství. Byl zde vybudován Opatovický kanál, který využívá spádových rozdílů labského toku a napájí celou soustavu rybníků. V oblasti ložiska jsou tímto kanálem ovlivněny hydrologické poměry. Délka tohoto kanálu je 34 km, síť sběrných strouh přibližně 50 km.

Tyto strouhy vykonávají vlastní funkci zavodňování a napájení rybníků nebo odvodňování mokřin. S ložiskem Rozkoš II. přímo sousedí plocha, kde je provedena drenáž, která je svedena přes ložisko do toku Rajská struha. Koryto sběrného kanálu není zabezpečeno proti průsakům.

V současné době bude proveden průzkum možného vlivu a podmínek pro možné využití tohoto odvodněného území, s průzkumem vlivu zemědělské činnosti na ložisko, prováděné na tomto území v minulosti.

Celá oblast okolí ložiska peloidu je vyplněna prostupnými sedimenty. To zabezpečuje bohaté zásobování podzemními vodami přitékajícími hlavně ze severovýchodu. Hladina podzemní vody v prostoru ložiska je přibližně 20 –50 cm pod povrchem. Toto je pravidelně kontrolováno měřením pomocí monitorovacích vrtů, umístěných na lokalitě Rozkoš I a II.

Atmosférické srážky jsou během celého roku pravidelně rozloženy s červencovým maximem a únorovým minimem v průměru 680 mm za rok. Průměrná teplota je přibližně 9°C za rok.

Mocnosti a vhodnost použití peloidu pro balneoterapii

Peloid lze převážně zařadit mezi rašeliny slatinné zemité až slatinné zeminy.

Na ložisku se také vyskytuje oblast s až 1,1 mocnou vrstvou čisté slatiny. Jedná se o rašelinu rákosovou a ostřicovou s příměsí dřeva.